Příspěvek na konferenci FSS Ostravské univerzity o transformaci sociálních služeb v listopadu 2021:

Ústav = kumulované bydlení + segregace prostorem a činností + podřízenost pravidlům zařízení

Deinstitucionalizace = sociální služba – negativa výše

Tedy poskytování podpory, která má člověka a jeho přání a potřeby v centru pozornosti; pomáhá být součástí světa kolem.
Také podpora rodin, aby mohly být rodinou, nemusely „volit“ mezi obětováním se pro jednoho člena rodiny, nebo jeho umístěním do ústavu.

***
Soufiane El Amrani mluvil o důležitosti vzájemné podpory, sebeobhájcovství, přístupu k informacím.

A to je hlavní, o co má v deinstitucionalizaci jít: utvoření a navázání sociálních vztahů, posílení práv lidí s postižením.

1⃣ Budujte vztahy, ne baráky

Služby mají lidi podporovat v tom, aby měli sociální vztahy, role, interakce.
Aby byli něčí rodinou, přáteli, Aby byli kolegyní či kamarádkou.
Aby měli svou oblast, ve které jsou dobří a dovedou přispět.

❗️ To platí i pro lidi s potřebami komplexní podpory. ❗️

2⃣ Česko udělalo a dělá v transformaci péče mnoho práce

V sociálních službách, v reformě péče o duševní zdraví.

Samozřejmě, není hotovo:

📊 9 500 lidí s mentálním postižením žije v sociálních službách, které nesplňují podmínky pro kvalitní život a začlenění do společnosti.

Je třeba si vzít poučení:

🟡 Přestat s prostorovou segregací

Nelze pokračovat, co se dělo v první fázi transformace – budování nových služeb tam, kde se nacházel původní ústav.

Často jde o regiony, kde nikdy nebude tolik lidí s postižením, aby se využily všechny nové služby.

Bude pokračovat export lidí z různých míst země do těchto oblastí.
📊 11 000 lidí ve městech nad 50 tis. obyvatel má k dispozici 756 míst ve vyhovujících službách (táž analýza).

🟡 Začít transformovat i služby ne-pobytové

Všechny sociální služby musí pomáhat k integraci, nezávislému životu.
I stacionář, denní centrum; nejde tam člověka odložit s tím, že bude celoživotně hníst keramickou hlínu

🟡 Zavést kontrolu sociálních služeb

Musí se na ní podílet uživatelé.
Musí se zabývat tím, jak život uživatelů skutečně vypadá, jak jsou plněna jejich práva.
Výsledky musí být srozumitelné, veřejné – a mít důsledky.

3⃣ Nelze nadále akceptovat společenskou segregaci, ignorování lidí s postižením.

Česko nedávno přijalo zákon zakazující umisťování dětí do ústavní péče.
“Děti s těžkým postižením. Ty jsme realisticky v ústavní péči ponechali.”
Co to říká o postavení dětí s postižením, o tom jaká váha je dána jejich životům?

Stejně nelze akceptovat českou praxi “o nás bez nás”.
Je v rozporu s dobrými mravy, i s Úmluvou o právech osob s postižením CRPD.
Platí to o tom, jak MPSV “projednává” zákony, nebo pořádá konference.
Platí to i o této konferenci: Jediný mluvčí s postižením je přes video z Belgie.

Součástí deinstitucionalizace je změna ústavní, segregační kultury.
I kultury toho, jak a s kým se o deinstitucionalizaci bavíme.

***
Budujte vztahy, ne baráky.

Video s českými titulky o sebeobhájcovství a transformaci: