Vcelku rozumná rodinná politika

Value of family benefits in EU member states for family types with two children, relative to everage wage, 2018. Source: European Commission: The Future of Social Protection

Graf ukazuje hodnotu rodinných dávek pro rodinu se dvěma dětmi, v poměru k průměrné mzdě v dané zemi.
Průměrná hodnota v zemích Evropské unie je 15 %.
Česko v grafu najdete téměr úplně vpravo.

Value of family benefits in EU member states for family types with two children, relative to everage wage, 2018. Source: European Commission: The Future of Social Protection

Graf je výmluvný sám o sobě.
Člověk u něho s něhou pomyslí na všechny vypravěče nutnosti podporovat mladé lidi, rodiny a porodnost.

Graf je výmluvný, už bych nic dalšího nepsal. Ale připomněl mi, během dnešní konference ke zprávě Evropské komise The Future of Social Protection, co si dlouho říkám, že stojí za pár odstavců: V čem je rozdíl mezi Českem a Belgií.

Začíná to tím, že školky a školy jsou otevřené celý den. Kromě středy tedy od 8:00 do 15:30, plus případná ranní a odpolední družina (do 17:30). Ve středu končí ve 12, odpoledne je možnost družiny a hlavně spousta kroužků.
Nesetkal jsem se s tím, že by místo v družině bylo nedostatkové zboží.

Pokud je škola zavřená (a zavřená je často, na prázdniny si tu potrpí, jakož i na nevýukové dny pro školení učitelů), škola nabídne celodenní program hlídání dětí.

Před každým prázdninami je město olepené letáky s kroužky a příměstskými tábory: sportovní, umělecké, počítačové, jaké si pomyslíte.
Školní budovy slouží i mimo vyučování.

Za družiny i kroužky a příměstské tábory se platí, část si lze ale odečíst z daní, část proplatí zdravotní pojišťovna.

Člověk si na to snadno zvykne. I tak si neustále připomínám, jaký rozdíl to je. A jak to ulehčuje život.
Není to samozřejmost, jak víme ze své skutečnosti v Česku, a od dalších rodičů původem např. z Německa.

Kromě pomoci rodinám je na tom hodnotná ještě jedna věc.
Většinu těchto aktivit zajišťují neziskové organizace (skoro při každé škole je nějaká, nebo sportovní kluby atp.). A jejich chod a náplň těch aktivit zase mladí lidé, povětšinou studentky a studenti. Kteří tím získávají cenné pracovní zkušenosti a dovednosti pro nastartování své profesní dráhy.

Přijde mi to jako vcelku rozumná politika.
Ttřeba by se tím někdo z bojovníků za rodiny a porodnost mohl inspirovat.

,